Okres Nan-tchou (Nantou)
 |
 |
Je jediným vnitrozemským okresem Tchaj-wanu a na jeho východě se rozléhá Centrální pohoří s vhrcholky vysokými nad 3000 metrů. Při jižní hranici okresu se nachází nejvyšší hora celé severovýchodní Asie, hora Jü-šan.
Díky své kopcovité až hornaté topografii se v okrese Nan-tchou nachází nespočet čajových oblastí a plantáží. K těm nejznámějším patří hora Tung Ting, kde se již více než 150 let pěstuje tchajwanský Dong Ding Oolong. K dalším významným zdejším čajům patří například červené čaje z oblasti jezera Slunce a Měsíce.
Zemětřesení Ťi-ťi, které vypuklo 21.9.1999, mělo své epicentrum ve městě Ťi-ťi, ležící v západní části okresu.
* Nantou (南投)
* Sinyi
* Jhushan
* Puli
* Ren-ai
Mapa - Okres Nan-tchou (Nantou)
Mapa
Státní území - Tchaj-wan
 |
 |
| Vlajka Tchaj-wanu | |
Čínská republika na ostrově Tchaj-wan je státoprávní kontinuitou kontinentální Čínské republiky z let 1912–1949, která byla formálně vyhlášena 1. ledna 1912 a nahradila tehdy dynastií Čching ovládanou Říši Čching. Roku 1945 získala Čínská republika správu nad ostrovem Tchaj-wan, který byl od roku 1895 součástí Japonského císařství. Koncem čínské občanské války se v roce 1949 hlavní jednotky věrné vládě Čínské republiky stáhly z pevniny na tento ostrov. Vládu nad celou pevninskou Čínou převzala Komunistická strana Číny pod vedením Mao Ce-tunga, která vyhlásila Čínskou lidovou republiku. V současnosti zahrnuje Tchaj-wan jako mezinárodně neuznaný stát vedle ostrova Tchaj-wan i Peskadorské ostrovy (Pcheng-chu) v Tchajwanském průlivu, ostrovy Lü-tao, Lan-jü, Ťin-men (v tchajwanském přepisu též Kinmen), souostroví Ma-cu (někdy též Matsu) a další malé ostrovy.
Měna / Jazyk (lingvistika)
| ISO | Měna | Symbol | Platné číslice |
|---|---|---|---|
| TWD | Tchajwanský dolar (New Taiwan dollar) | $ | 2 |
| ISO | Jazyk (lingvistika) |
|---|---|
| ZH | Čínština (Chinese language) |